ERÚ má co napravovat

Už přes týden je v čele Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nová pětičlenná Rada. Má před sebou řadu úkolů. Některé jsou dlouhodobější, jiné ale hoří více.
Bude potřeba co nejdříve urovnat vztah s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), pošramocený bojem mezi exšéfkou ERÚ Alenou Vitáskovou a bývalým ministrem Janem Mládkem. Jejich spory ohrozily například výplatu podpory obnovitelných zdrojů elektřiny, což je existenční otázka pro celý segment. Obě instituce jsou pro oblast celé energetiky klíčové a jejich spolupráce má vliv na všechny energetické subjekty.

Z pohledu dodavatelů energií, tedy neregulovaných subjektů, očekáváme od nového vedení ERÚ především kontinuitu v jednání i předvídatelnost v rozhodování. Především by už neměly pokračovat snahy o zavedení regulace cen elektřiny a plynu. Úsilí o zavedení maximálních cen po vzoru Slovenska nebylo českým energetickým trhem přijato a je dobře, že neprošlo.

OCHRANA ZÁKAZNÍKŮ

Lze očekávat pokračování v ochraně zákazníků/spotřebitelů. Tato snaha ale nesmí překročit rozumnou mez, aby se neopakovaly situace, kdy pod záminkou zvýšení ochrany došlo naopak ke zhoršení situace. Názornou ukázkou může být vyhláška o vyúčtování. Její novela zavedla nesmyslné pojmy a rozšířila povinné údaje uváděné na vyúčtování energií. To přineslo nepřehledné faktury, v nichž se běžný občan orientuje jen těžko. Odstranění podobných nedostatků z energetické legislativy tak považuji za jeden z významných úkolů nového vedení ERÚ.

Právě v ochraně zákazníků bychom ale určitě uvítali větší aktivitu ERÚ i ve výkladové části, kdy úřad v některých oblastech nemůže podle energetického zákona vydávat závazná rozhodnutí. Výklad zveřejněný například na webu ERÚ by mohl zákazníkům ukázat, kde jsou hranice chování, které si již nemusejí nechat líbit. Právě zveřejňování stanovisek či vyjádření k jednotlivým problémům by mohlo pomoci trh zpřehlednit, ačkoli právní síla ERÚ netkví v právní závaznosti, ale ve vážnosti, kterou v sektoru energetiky má.

ETICKÝ KODEX

S ochranou spotřebitelů souvisí „nepovedený“ Etický kodex, který ERÚ vydal. První verzi podepsala i přes připomínky většina dodavatelů energií, druhou naopak většina podepsat odmítla. Aktuální kodex, stejně jako původní, obsahuje kombinaci zákonných povinností a deklarativních zásad. Etický kodex má však vyjadřovat principy, které se signatáři zavazují dodržovat nad rámec zákonných povinností, proto by zákonné povinnosti neměl vůbec obsahovat.
Slabinou kodexu je i absence jeho kontroly a vymahatelnosti dodržování. Navržené mechanismy byly převzaty z první verze z roku 2012, nikdy ale nebyly zavedeny či uplatněny. Pokud má kodex motivovat dodavatele k dodržování etických pravidel a nemá signatáře dostat do významné tržní nevýhody či je vystavit nadměrnému riziku z (ne)dodržení etických pravidel, bude nutné ho zásadně přepracovat.

Potřeba změny je ale také v regulovaných oblastech. ERÚ by měl nasměrovat své úsilí na minimalizaci celosystémových nákladů, které nakonec stejně zaplatí koneční zákazníci – ať už v ceně regulovaných služeb, nebo komodity, do které dodavatelé promítnou náklady spojené s plněním legislativou uložených podmínek.
Z pohledu zjednodušení energetického prostředí bychom jako neregulovaný subjekt ocenili i minimalizaci povinností, které nám stát ukládá. Jednou z nich je zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, který dnes musejí zajišťovat dodavatelé energií, přestože jde o zájem státu. Nabízí se tu možnost převedení této aktivity do regulované sféry. Taková změna je rozsáhlá činnost, na které musí ERÚ spolupracovat s MPO, do jehož gesce tato oblast spadá. O to nutnější je zmíněné výrazné zlepšení vztahů mezi oběma institucemi.

Výklad zveřejněný například na stránkách ERÚ by mohl zákazníkům ukázat, kde jsou hranice chování, které si již nemusejí nechat líbit